Inventura urbanismu

Toto vydání časopisu Zlatý řez bezprostředně navazuje na konferenci Inventura urbanismu, která se konala ve dnech 8. a 9. října 2010 na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Není však sborníkem příspěvků z konference, nýbrž přináší editorský výběr textů, které rozšiřují platformu pro pokračování diskuse o současném urbanismu, kterou konference otevřela.  

Z editorialu:

Základ slova urbanismus najdeme v latinském urbs, město. Od stejného základu je odvozeno adjektivum urbanus, které znamená nejen „městský“, ale také „ušlechtilý, kultivovaný“, a substantivum urbanitas ve smyslu „ušlechtilost, kultivovanost“. Oba přenesené významy se dochovaly i v současné angličtině, kde urban(e) znamená „městský“, ale také „zdvořilý, uhlazený“. Z toho je patrné, že města bývala v minulosti nositeli kultury a civilizovanosti, s městským způsobem života byly spojovány kvality jako je dvornost a vytříbenost chování i řeči.

O tom, jak člověka ovlivňuje prostředí, ve kterém žije, už bylo napsáno mnoho. Dalibor Veselý v knize Architektura ve věku rozdělené reprezentace popisuje rozkol moderní doby, kdy matematické znázornění světa a jeho technické uchopení převládlo nad přirozeným vnímáním a osobním vztahem ke světu. Konkrétní prostor, smyslově vymezený světlem a stínem, ustoupil perspektivní projekci abstraktního prostoru v karteziánských souřadnicích, což nebylo bez následků.

V tvorbě měst se takto projevuje rozdíl mezi plánováním založeným na funkčním zónování a navrhováním měst jako strukturálních celků, schopných absorbovat dynamiku životních procesů. Dnes už víme, že modernistický koncept města jako dobře promazaného stroje, jehož součástky plní příslušné funkce, nefunguje: jednoduše proto, že člověk není stroj a život se nedá redukovat na jakýsi biologický funkční mechanismus. Musíme hledat způsob, jak stavět naše města tak, aby i v dnešním proměnlivém světě byla vrcholným projevem kultury a aby kritériem kvality urbanismu byla kvalita života.

Obsah:

Jan Jehlík: Bezpečí - Komunikace - Reprezentace 

Pavel Hnilička: Město v krajině, nebo "městokrajina"?

Jakub Filip Novák: Postradatelný architekt?

David Kraus: Vysoká a nízká architektura, elita a ulice

Michal Kohout: Obytnost prostředí

Jiří Plos: Územní plánování na cestě tam a zase zpátky aneb Urbanismus pro 21. století

Ivan Plicka: Architekt, úředník, klient a téma

Radek Kolařík: Příběh trojúhelníku

Roman Koucký: Současnost je vrcholem historie

Roman Koucký: Urbanismus jako autorské dílo

Roman Koucký a Edita Lisecová: Urbanismus hrou

Pavla Melková: Cesta  

The present edition of Zlatý řez magazine immediately follows upon the conference Inventory of Urbanism, held on October 8 and 9, 2010 at the Faculty of Architecture of the Czech Technical University in Prague. It is, however, not a compendium of conference proceedings, but instead an edited selection of texts, intended to expand the platform for continuing discussion about contemporary urbanism as opened by the conference. 

From the Editorial:

The origins of the word ‘urbanism’ lie in the Latin urbs - town. Taken from the same root is the adjective urbanus, implying not only ‘of the town’ but equally ‘refined, cultivated’, and the substantive form urbanitas with its own meaning ‘refinement, cultivation’. Both of these influences are echoed in the paired form in contemporary English, in which urban refers to the city proper and its cognate urbane to the character attributes ‘polite, refined’. From this etymological link, it is clear that cities were, throughout the past ages, the bearers of culture and civilisation, and that the urban form of life was regarded as shaping such qualities as courtesy and delicacy in behaviour and speech.

Much has been written about how the human individual is influenced by the environment in which he or she lives. Dalibor Veselý, in his book  Architecture in the Age of Divided Representation, describes the imbalance of the present age, in which the mathematical depiction of the world and its grasp through technical means have emerged triumphant over the natural way of observation and the personal relationship to the world. The idea of a concrete space, sensuously outlined by light and shadow, has given way to the perspectival projection of an abstract space in Cartesian coordinates, a shift hardly without severe consequences.

As a result, the creation of cities displays a divergence between planning based upon functional zoning and urban design in terms of structural wholes that can fully absorb the dynamisms of living processes. Now, we are aware that the modernist conception of the city as a well-oiled machine, with all of its components working in their assigned functions, is not workable: simply because the human being is not a machine, and life cannot be reduced to a biological function-mechanism. The need is to find a method of how to build our cities so that, even in the ever-changing world of today, they can remain a crowning manifestation of culture, and the criterion for the quality of urbanism is the quality of life.

Contents:

Jan Jehlík:  Safety - Communication - Representation

Pavel Hnilička: The City in the Landscape of the „Citylandscape“?

Jakub Filip Novák:  The Replaceable Architect?

David Kraus: High and Low Architecture, the Elite and the Street

Michal Kohout:  The Habitability of the Environment

Jiří Plos: Urban Planning on the Way There and Back Again or the Urbanism for the 21st Century

Ivan Plicka: Architect, Official, Client and Theme

Radek Kolařík: The Story of a Triangle

Roman Koucký:  Present is the Culmination of History

Roman Koucký:  Urbanism as an Authorial Work

Roman Koucký a Edita Lisecová: Urban Planning as a Game

Pavla Melková: Cesta